Doutníky

24.08.2011 16:26


Standardní kvalitní doutník má tří základní částí - středový řezaný tabák, balicí listy a krycí list. Středový sekaný tabák dává chuť a vůni a zajišťuje rovnoměrné hoření. Balicí listy svazují středový tabák dohromady a dávají doutníku tvar. Na povrch doutníku se používá vysoce kvalitní a pěkný krycí tabákový list. K fixaci listů se používají speciální lepidla na přírodní bázi a doutníky se tvarují ve formách. Formu doutníků tvoří dlouhé válcovité jamky, kde doutníky dostávají pěkný hladký válcovitý tvar a schnou. 

Pokud byste si chtěli vyrobit doutníky doma, osvědčila se mi výroba postupným navinováním. Lepidel se nemusí používat vůbec, stačí doutník převázat nití a nechat oschnout, takový doutník ale nelze půl dne nosit v kapse od saka. K přilepení vrchního listu se mi osvědčilo rozředěné lepidlo Herkules, jehož stačí opravdu nepatrně, není cítit a v podstatě není škodlivé. Odpůrci všeho umělého mohou použít melasu nebo mízu ze stromů třešní či švestek, ale špatně se shání, musí být čerstvá, kdy je řídká. 

Žilnatinu listů je vhodné po zavadnutí (před hlavním sušením a fermentací) přejet válečkem (z rubu listu), aby se podrtila. Potom se listy suší a fermentují naskládané na sebe. K motání se používá vlhký tabák, suché listy se pokropí či pošplíchají rozprašovačem a nechají v igelitu několik hodin odležet, aby rovnoměrně navlhly a byly vláčné. List se zešikma sroluje (aby žilnatina byla rozprostřena stejnoměrně po celé ploše) a na výsledný smotek se podobně nabalí další list. Při balení z půlek listů (po odstranění středové žilnatiny) se motá tak, aby žilnatina byla rovnoběžně s osou doutníku. (Použití řezaného tabáku k výplni doutníku a následné zabalení do listů je náročnější na zručnost i praxi než postupné nabalování a cigáro není tak odolné vůči nešetrnému zacházení.) 

Fotografia použitá podľa Creative Commons Rookuzz  © 2011 Všetky práva vyhradené.

Tvorba webových stránok zdarmaWebnode