Poslední dobou pěstuji především několik odrůd kulturního tabáku (Nicotiana tabacum), který je velice chutný. Kulturní tabák vznikl dlouhodobým šlechtěním a křížením přírodních druhů nacházejících se v Severní Americe. Přesná počátky kulturního tabáku jsou nejasné, ale základem je druh Nicotiana silvestris. Kulturní tabák je poměrně hustě olistěn velkými listy s uspokojivým obsahem nikotinu. Také pěstuji selský tabák odrůdy Sacred (Nicotiana rustica var. Sacred), což je vyšlechtěná odrůda amerických indiánů využívaná při různých obřadech i běžném kouření, má poměrně vysoký obsah nikotinu, jako ostatní odrůdy selského tabáku. A také druh Nicotiana sylvestris nazývaný americkými indiány "tabák dýmky míru", tento druh se vzhledově velice podobá kulturnímu tabáku, ale odhaduji mu nižší obsah nikotinu. Tabák dýmky míru má velké bílé, převislé zvonovité květy, které jsou silně aromatické. Pěstoval jsem také stromový tabák (Nicotiana glauca), jehož listy lze sice využít, ale je jich relativně málo a jsou malé.
Listy tabáku obsahují silně dužnatou žilnatinu. Při sušení se to projevuje tak, že i když pověsíte otrhané listy na teplé větrané místo, tabák i po měsíci nemusí ještě být zcela doschlý. Sušení je vhodné provádět pozvolna 2 - 3 měsíce, list postupně zraje. Při sušení rostlinné buňky dlouho žijí, rozkládají zásobní látky a nakonec se rozloží i chlorofyl, list dostává žlutou barvu a při usychání hnědne. (Rychle usušený tabák nemá typickou tabákovou chuť a je drsný, voní jako když pálíte trávu a může být štiplavý.)
Pro výrobu jemného, příjemně vonícího i chutnajícího tabáku je především nutné, aby se zcela rozložil chlorofyl a další látky. U všech typů listů se mi osvědčil postup, kdy jednotlivé listy pověsím za řapíky na větranou půdu. Listy během 8 - 16 týdnů pěkně zežloutnou a získají světle hnědou barvu, následně je všechny v sušáku během 2 - 4 dnů dosuším. Získám tak klasický světlehnědý jemný tabák, což typické viržinské zpracování viržinského tabáku.
Pokud máte zájem, aby Váš tabák chutnal jako tabák v běžně prodávaných cigaretách nebo dýmkovém tabáku, je nutné tabák buď správně pozvolna usušit a nechat dostatečně odležet, nebo mírně fermentovat za nepřístupu vzduchu. Fermentací tabák získá na síle chuti. Tabák lze fermentovat buď před uschnutím listů nebo po něm. Po fermentování čerstvých listů je tabák nasládlý a chutná odlišně od fermentovaných usušených listů (zásobní látky byly spotřebovány během pozvolného sušení).
Tabák nechám zavadnout, což mi při sušení jednotlivých listů na větrané půdě trvá cca 1 týden. Pokud se sklízí celé rostliny, bývá vhodné měsíc před sklizní rostliny nezalívat a sklidit nejlépe v letním období sucha. Sklizené celé rostliny je možné nechat zavadnout rozvěšené na slunci. Jakmile jsou listy zavadlé a již mírně žluté, odstraním nejsilnější středovou žilnatinu ze všech listů. Následně listy pomačkám (čistýma botama v lavoru pošlapu), aby fermentace proběhla rychleji a rovnoměrněji. Také lze použít správně usušené (pozvolna) listy, potom není nutné mačkáním rozrušovat strukturu listu, jen se surovina navlhčí.
Tabák se pevně namačká do neprodyšné nádoby (plastového kyblíku) až po vrch a následně se to zadekluje, do víčka se udělají dvě milimetrové dírky (aby měl případný přetlak kudy unikat) a dá se to do tepla (optimálně 45°C). Jakmile listy dosáhnou požadovaného stupně fermentace, tabák vyndáme a rychle během 2 - 3 dnů dosušíme na slunci nebo v sušičce. Potřebná doba (může stačit i jeden den) závisí na požadovaném stupni fermentace, teplotě a stupni zavadnutí listů . Obdobně lze listy fermentovat naskládané na sebe a zatavené ve fólii (nutno vyčerpat/vytlačit vzduch). Krátkodobým zvýšením teploty na 60°C ke konci procesu se zlikviduje mnoho mikroorganizmů a tabák se "stabilizuje." Při fermentaci vznikají pachy, které při následném sušení vyvětrají a zůstane standardně vonící tabák.